Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Lidově zvaná krevníček, svatojánská bylina, prostřelenec, čarovník. Je rozšířena po celé Evropě, severní Africe, v Asii až do střední Sibiře. Dobře snáší sucho a je velmi hojná na slunných místech od nížin do hor. Často tvoří rozsáhlé porosty na suchých slunných stráních, na mezích, pastvinách, podél cest, na pasekách a ve světlých lesích. Setkáme se s ní však i v pobřežních houštinách a na vlhkých místech. Bývá občas zaměňována za další podobné druhy, nejvíce za třezalku skvrnitou, která roste hlavně na horských a podhorských loukách a má čtyřhrannou lodyhu, zatímco třezalka tečkovaná oblou. Sbírá se nať, doba sběru červenec - srpen.

Použití: Vyznačuje se celkově uklidňujícím účinkem, zejména při nemocech zažívací a vyměšovací soustavy spojených se žaludečními, jaterními, žlučníkovými a ledvinovými obtížemi. Doporučuje se také při předrážděnosti a neklidném spánku. Pro své protizánětlivé a hojivé účinky se používá zevně do koupelí na hemoroidy, k obkladům na rány a ke kloktání. S oblibou se k léčbě popálenin, kůže spálené sluncem a zanícených ran používá třezalkový olej nebo mast z třezalky. Stále větší má uplatnění třezalka v kosmetice. Z jejího oleje se vyrábějí přípravky s hojivým a regeneračním účinkem, jež se osvědčují k ošetření suché a popraskané kůže.

Dávkování: 1 kávová lžička na sklenku nálevu, pije se 2x denně.

» Měsíček zahradní
» Pelyněk pravý
» Plicník lékařský
» Podběl lékařský
» Proskurník lékařský
» Prvosenka jarní
» Přeslička rolní
» Růže šípková
» Řebříček obecný
» Řepík lékařský
» Sléz lesní, sléz maurský
» Šalvěj lékařská
» Třezalka tečkovaná
» Vrbovka malokvětá
» Yzop lékařský
» Zeměžluč lékařská
» Zlatobýl obecný