Růže šípková (Rosa canina L.)

Lidově zvaná šípek, planá, divoká, trnová růže. Je to známý keř, u nás se hojně vyskytující na suchých slunných stráních, mezích, zarůstajících pastvinách, lesních okrajích, podél cest, v křovinách a na skalách od nížin do hor, kde však již není tak hojná a osidluje pouze chráněná slunná místa. Vyskytuje se v celé řadě navzájem si velmi podobných druhů, které se velmi těžce rozlišují. Pro farmaceutické a potravinářské účely je vcelku jedno, z kterého druhu se šípky sbírají. Sbírá se plod (šípek), je nutné, aby byly zdravé, vyzrálé, pěkně červené, tvrdé a řádně usušené, jinak by zplesnivěly! V době dozrávání je v šípku nejvyšší obsah vitamínu C, poté začne klesat. Doba sběru září - říjen.

Použití: Sušené i jinak upravené šípky jsou velice oblíbené jako bohatý celoroční zdroj vitamínu C, který zvyšuje obranyschopnost organismu proti infekčním chorobám např. chřipce a nemocem z nachlazení, při jarní únavě. Šípkový čaj se užívá jako prostředek posilující, mírně svíravý, projímavý a močopudný. Je také účinný při zánětlivých onemocněních dýchacích a močových cest. Čaj je třeba připravovat šetrným způsobem, nesmí se dlouho vařit a nutno jej ihned pít. K přípravě jsou vhodnější šípky drcené, zbavené chloupků a většiny semen. V potravinářství se používá na přípravu marmelád, povidel, vín a sirupů.

Dávkování: 1 kávová lžička na šálek nálevu, pije se 3-4 krát denně. Čaj má lahodnou chuť a není nutné ho příliš sladit.

» Měsíček zahradní
» Pelyněk pravý
» Plicník lékařský
» Podběl lékařský
» Proskurník lékařský
» Prvosenka jarní
» Přeslička rolní
» Růže šípková
» Řebříček obecný
» Řepík lékařský
» Sléz lesní, sléz maurský
» Šalvěj lékařská
» Třezalka tečkovaná
» Vrbovka malokvětá
» Yzop lékařský
» Zeměžluč lékařská
» Zlatobýl obecný