Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea L.)

Lidově zvaný celík zlatobýl, svalník, zlatobejl, celník. Vyskytuje se u nás už ne příliš často na keřnatých stráních, výslunných svazích, suchých skalách, na pasekách a ve světlých lesích a křovinách. Pro léčivé účely se spolu s touto rostlinou sbírá u nás také pěstovaný zlatobýl kanadský a obrovský. Oba pocházejí ze Severní Ameriky, v zahrádkách se pěstují jako okrasné trvalky. Sbírá se nať, doba sběru srpen - září.

Použití: Zlatobýl používali už staří Germáni, kteří si ho mimořádně cenili a pokládali za jednu z nejhodnotnějších léčivých rostlin. Uplatňuje se převážně jako močopudný a protizánětlivý prostředek, ovlivňuje příznivě látkovou výměnu a má stahující účinek. Odvar se pije při chronických chorobách ledvin a močových cest, při potížích s močením způsobených zbytněním prostaty, při sníženém vylučování vody z organismu, při revmatismu, dně a proti průjmům. Méně časté je použití při chorobách průdušek, astmatu a kašli. Jeho protizánětlivý účinek se uplatňuje ve formě koupelí a obkladů na špatně hojící se a hnisavé rány, podlitiny, hemoroidy a ekzémy.

Pozor! Přestože je zlatobýl v lidovém léčitelství odedávna oblíben, bývá náhodnými sběrači snadno zaměňován za starček jarní, který roste v řidších jehličnatých lesích a na pasekách od nížin do hor. Starček nejen že není léčivý, ale obsahuje látky s průkazně kancerogenním účinkem.

Dávkování: 1 kávová lžička na šálek nálevu, pije se 2-3x denně.

» Měsíček zahradní
» Pelyněk pravý
» Plicník lékařský
» Podběl lékařský
» Proskurník lékařský
» Prvosenka jarní
» Přeslička rolní
» Růže šípková
» Řebříček obecný
» Řepík lékařský
» Sléz lesní, sléz maurský
» Šalvěj lékařská
» Třezalka tečkovaná
» Vrbovka malokvětá
» Yzop lékařský
» Zeměžluč lékařská
» Zlatobýl obecný