V této části uveřejňujeme přehled nejčastěji používaných bylinek. Garantem rubriky je PharmDr. Martina Chytilová.

Meduňka lékařská (Melissa officinalis L.)

Lidově zvaná melisa, včelanka, včelník, matečník, lemonika, planá máta. Pochází z východního Středozemí, ale odpradávna se pěstovala jako léčivá a medonosná rostlina. Nejlépe se jí daří v dobře obdělávaných, hlubokých výživných půdách. Vyžaduje slunnou polohu a dává přednost sušším stanovištím. U nás se pěstuje v polních kulturách. Lze ji rozeznat od ostatních hluchavkovitých podle výrazné citronové vůně. Sbírá se list a nať bohatě olistěná, doba sběru červen - srpen.

Použití: Užívá se buď samotná nebo v čajových směsích ve formě nálevu nebo lihového extraktu. Doporučuje se hlavně jako prostředek uklidňující, zejména při poruchách nervového původu, nespavosti a bušení srdce, dále při poruchách zažívání a při žaludečních nevolnostech. Zvyšuje a podporuje tvorbu žluče a zabraňuje nadýmání. Příznivý účinek má i při chorobách z nachlazení a chřipkových stavech. V lidovém léčitelství byla doporučována ke kou-pelím při revmatismu a ke kloktání. Z lihových výtažků se vyrábějí prostředky proti bolestem hlavy a nervovým stavům. Má uplatnění v kosmetice i parfumerii. Proslula jako přísada do likérů v tzv. karmelitském lihu či karmelitských kapkách, jež jsou užívány dodnes.

Dávkování: 1 kávová až polévková lžíce na šálek nálevu, pijí se 2 - 3 šálky denně.

» Bez černý
» Brusinka obecná
» Bříza bělokorá
» Divizna velkokvětá
» Dub letní, dub zimní
» Fenykl obecný
» Heřmánek lékařský
» Hloh obecný
» Jitrocel kopinatý
» Jmelí bílé
» Kassie sennová
» Kontryhel obecný
» Kopřiva dvoudomá
» Kozlík lékařský
» Lékořice lysá
» Lípa malolistá, lípa velkolistá
» Máta peprná
» Mateřídouška obecná
» Meduňka lékařská
» Medvědice lékařská